Co je butanon-oxim?

Butanonoxim, známý také jako methylethylketoxim (MEKO), je bezbarvá až nažloutlá kapalina. Patří do skupiny oximových sloučenin a používá se hlavně jako prostředek proti tvorbě povlaku v barvách a lacích. Butanonoxim je známý svou schopností zabránit tvorbě povlaku na barvách během skladování, což podtrhuje jeho význam v lakovacím průmyslu.

Vznik

Butanonoxim se průmyslově vyrábí reakcí butanonu (methylethylketonu) s hydroxylaminem. Tento proces probíhá ve velkých chemických závodech. Butanonoxim se používá hlavně v barvárenském a lakovacím průmyslu, kde slouží jako prostředek proti tvorbě povlaku, aby se zlepšila skladovací stabilita barev. Používá se také v lepidlech a těsnicích prostředcích.

Identifikace

Butanonoksim je bezbarvá až mírně nažloutlá kapalina s charakteristickým, mírně štiplavým zápachem. Má střední těkavost a může způsobit podráždění očí a kůže. Vdechování par může vyvolat bolesti hlavy, závratě a nevolnost.

Hraniční hodnoty

V Německu jsou limitní hodnoty pro naftu upraveny Technickými pokyny pro čistotu ovzduší (TA-Luft) a limitními hodnotami na pracovišti (AGW).

AGW pro butanon-oxim je 1 ppm (částic na milion) resp. 5 mg/m³. Tyto mezní hodnoty mají zajistit, aby koncentrace na pracovišti nezpůsobovaly zdravotní škody.

Nebezpečí

Zdraví: Butanonoksim může při vysoké expozici způsobit podráždění očí a kůže. Vdechování par vede k bolestem hlavy, závratím a nevolnosti. Dlouhodobá expozice může poškodit centrální nervový systém a může být karcinogenní.

Životní prostředí: Butanonoksim je biologicky rozložitelný, avšak při vysokých koncentracích může znečišťovat vody a půdu. Je toxický pro vodní organismy a může narušit ekologickou rovnováhu.

Ekonomické škody: Manipulace s butanonoksimem vyžaduje opatrnost kvůli jeho potenciálním zdravotním rizikům. Nesprávné skladování a manipulace mohou vést k značným škodám na majetku, výpadkům výroby a vysokým nákladům na sanaci v případě znečištění životního prostředí.